Od usínání k probouzení
S chystaným novým konceptem ložnice pro klienty se světlem zalitým pokojem a výhledem na Prahu jsem si uvědomila, jak moc určující je prostor, do kterého budeme ložnici vkládat. Dispozice prostoru a orientace a velikost oken a dveří nám dává jasné možnosti, jak umístit postel pro dva do prostoru. Faktem je, že mé realizace velmi často začínají bouráním a posuvem příček. Je to dáno faktem, že velmi často to, co architek/projektant stvořil, nezapadá do představ toho, kdo prostor získal. A tak může dojít k situaci, že zatímco samotný byt má kolem 200m2, hlavní ložnice má 15m2, zato v chodbách a různých výklencích se nachází třetina celkové výměry bytu. Že nejde o jev nahodilý, ale poměrně běžný je smutnou realitou. Když se zadaří a příčky jde posunout, byť s nějakými ústupky a omezeními, lze navrhnout a vytvořit cílený prostor.
Na co se dívám, když usínám a probouzím se. A bude se mi dobře ležet?
Zdánlivě nevinný dotaz může spustit lavinu protiřečících se požadavků klientů. To trvá do doby než si projdeme ty nejdůležitější potřeby. Jsou lidé, kteří se chtějí kochat výhledem a postel se tak otáčí proti prosklenní. Jsou lidé, kteří milují světlo - a proto zakoupili byt velkým prosklením na dvou stěnách, ale chtějí mít pocitově soukromí - a postel se otáčí čelem od pohledu na blízký sousední dům, který by rušil intimitu. Pro designéra začíná zábava u požadavků na veliké rozsahy skříní, přičemž pak není kam dávat postel, protože chybí zeď kvůli prosklení. Nebo naopak tv proti posteli, abychom se mohli koukat, přičemž je zásadní udržet přímý pohled z postele na západní pohled ven. Je zřejmé, že budou hodiny, kdy pohled na tv je bez zatemnění téměř vyloučen. Stejně jako fakt, že buď jsou skříně na stěně a čelo postele na prosklené stěně nebo se v bytě musí najít nějaký prostor pro šatnu, protože na vybudování šatny v již nadefinovaném prostoru pro ložnici prostě zase není z pohledu ergonomie místo. Hledat ta pro a proti na začátku a slučovat neslučitelné je pro mě opravdovou zábavou. Faktem je, že mezi klienty je občas komunikační dusno, protože i oni si mezi sebou musí vyjasnit, co kdo vlastně chce a proč, co je zásadní a z čeho lze ustoupit. Obvykle nejmenší problém je v menších bytech nebo ve starých domech, protože tam lidé dopředu počítají s omezeními a mají pragmatičtější očekávání. Jsou pak příjemně překvapeni, když i v limitních prostorech jde najít něco navíc. Stačí troška odvahy v bourání (když je možné) nebo přístupu ke zpracování konceptu v případě malometrážních bytů.
Na posteli záleží.
Je třeba si přiznat, že v posteli trávíme hodně času. Je překvapivé, jak moc klienti řeší například investici na výběr audio-video a jak málo se věnují posteli.
Velmi často se řeší pouze vzhled a finance s tím spojené. Někteří sází na osvědčené značky nebo na značky, které doprovází určitý společenský statut. I když tam jde o nákladnější záležitost a kvalita je ve valné míře s tím spojena. Prvotní by však měla být úvaha jaké jsou moje potřeby a co budu v posteli dělat. Věřím, že se teď usmíváte, ovšem praxe mě naučila věnovat se těmto tématům podrobně.
Bude čelo postele přiražené ke stěně nebo postel stojí v prostoru? Pokud v prostoru, tak ihned se řeší - je tedy čalouněná ze všech stran (pokud kupuji hotový produkt) nebo vyrábím na míru a otázkou čalounění čela se nebudu zabývat. Jak k posteli umístím zásuvky, zvláště pokud stojí v prostoru) a jak budu řešit osvětlení / včetně ovládání. Pokud postel je v prostoru - je skutečně bytelná a čelo opravdu pevně spojené - je to postel konstrukčně pro toto umístění připravena? No jistě nikdo nechce za chvíli zátěže uvolněnou, vrzající, případně se rozpadající konstrukci. Na otázku co mimo spánku v posteli dělám se často dostáváme ke čtenářským potřebám (potřeby pracujících s notebooky nechávám bokem, to by se skutečně dělat nemělo). S tím souvisí, zda čelo postele je skutečně pohodlné pro opření s knihou. Dále odložení knihy v blízkém okolí postele a také nezbytné osvětlení. To je zvláště důležité, když jeden je vášnivý čtenář a druhý touží po spánku.
Pro jiného je důležité osvětlení pro kouzelnou atmosféru - ale přesto chce mít příležitost pro si počíst v kvalitním osvětlení. Mnoho úžasného osvětlení vznikajícího za pomoci předních českých designérů vytvoří naprosto překrásnou atmosféru, ovšem knihu si u toho nepřečtete. A teď pomocí čeho zajistit skloubení těchto dvou potřeb. Upřímně je to velmi náročná hra i pro profesionála v oboru, natož pro člověka, který se zařizuje sám bez interiérového designéra/architekta. Prodejce na showroomu vám prodá cokoliv, když uvidí zájem. Na místě samotném je pak často velké vystřízlivění. Od "ono to nesvítí" po "strašně to vrže" nebo "je to šíleně nepohodlné, musím číst jen na boku".
Další otázkou je výška postele. Respektive nejen výška čela, ale výška od země po horní matraci. S věkem se vstává lépe z vyšší postele a pokud navíc jste vyšší obecně, není co řešit. Kouzelná je situace, kdy jeden z dvojice je drobnější konstituce a druhý dlouhán. Zde nezbývá než se sladit na kompromisu, aby ten nižší nemusel na postel "naskakovat".
Přemýšlejte také předem o tom, zda skutečně trváte na úložném prostoru. V menších prostorech je subtilnější rám pohledově přínosnější, místnost pak vypadá vzdušněji. Na druhou stranu se bojuje s každým centimetrem a za úložný prostor pak bojuje mnoho klientek. Přesto vždy zvažte, zda skutečně zastýláte své peřiny, a zda v úložném prostoru musíte mít náhradní sety lůžkovin pro návštěvy, které jezdí 1-2x xs rok - a jestli by se třeba nevyplatilo mít tyto věci v horní částí skříní konstruovaných od podlahy po strop.
Pozornost věnujte konstrukci a hranám. Zvláště pokud je prostor pokoje menší, vyplatí si ohlídat, zda v případě dřeva jsou hrany dobře sražené nebo zaoblené. U čalouněného typu zase čím je látka podložena, u levnějších postelí se šidí na konstrukci a pak čalouněné neznamená měkké a vaše holeně mohou být často s modřinami.
U látek sledujte způsob čištění a ochranu proti znečištění. Stejně tak vyšší hodnota u počtu obrátek (tzv. martindale na etiketě k látce) udává větší výdrž materiálu. Některé mají i lepší odolnost proti ohni. Barva a dotek skutečně nejsou ten jediný ukazatel, zvláště u světlejších tónů látky.
Výška a typ matrace, to je téma tak obsáhlé, že ani nebudu zde otvírat. Přesto jen jedna poznámka. Pokud máte k sobě blízko, doporučuji používat matraci v plném rozměru šířky. Jednoduše aby ten, kdo se přitulí, nebyl v "díře" mezi matracemi. Někteří klienti jsou také vyznavači topperu, jiní upřednostňují línou pěnu ve vyšší vrstvě a topper nesnáší, protože "chodí" po spodní matraci. U výroby spojené matrace na míru lze definovat i tuhosti. Někdo upřednostní měkčí někdo méně měkkou. Ať tak či tak, nepodceňujte toto téma a důkladně proberte s prodejcem, jaké jsou vaše spánkové potřeby. Zda spíte na zádech si na boku, zda jste alergik, jaká je vaše váha, výška. Vhodnost roštů by měl doporučit prodejce a určitě neřešte jen sami. Stává se, že klienti dopředu předpokládají výšku a váhu a složení matrací, které naprosto nesedí s typem zvolených roštů. Nebo že zvolené rošty neodpovídají váze klientů. Nechte si poradit u prodejce nebo některé značky mají i zdařilé konfigurátory, a dejte tomu chvíli čas. Není nutné kupovat to nej za co nejvíc, ale ve střední cenové třídě je škála dnes skutečně široká a rozdíly v komfortu ležení obrovské. Nekupujte jen přes internet a neležte na posteli na showroomu jen 2 minuty. To ta záda se nestačí ani uvolnit, abyste poznali, zda vám sedí nebo ne. Pokud nekupujete s nízkým rozpočtem, opravdu tomu dejte čas, vaše záda vám poděkují.
A rada nakonec? Pokud nespěcháte a máte tu možnost, lehněte si ve vašem prostoru na zem a pozorujte své pocity. V kterém směru se vám leží nejlépe, kdy se vám v prostoru nejlépe cítí? Tak to je odpověď i zadání. Bez ohledu na pravidla, vy jste vy a vaše pocity nakonec mohou být jiné. A protože jde o váš spánek, nechte si designérem poradit, ale pak si to dopředu vyzkoušejte. Bude tak největší jistota, že výsledek bude splněním vašich představ.
P.S.: Stínění je kapitola sama o sobě. K tématu zas v jiném článku:-).